K rozkvetlé krajině patří neodmyslitelně motýli. Je radost se dívat na jejich pestrá křídla, byť by se jednalo pouze o modráska či žluťáska. Motýli jsou poletující květy. Přemýšleli jste někdy o tom, jak zajímavý je jejich život?
Po řádu brouci a dvoukřídlí jsou motýli třetím největším řádem hmyzu. Žijí na všech kontinentech, akorát v Antarktidě je nenajdete. Na světě je jich na 180 tisíc druhů. Zároveň se jedná o nejbarevnější a nejzářivější zástupce hmyzu na naší planetě, kteří se na ní objevili na začátku druhohor asi před 200 miliony lety. Motýli jsou uznávanými opylovači květů, ale bohužel také umějí škodit. Tak třeba housenka běláska zelného si ráda pochutnává na listech zelí, obaleč jablečný ničí plody jabloní. Bekyně mniška má na svědomí ničení lesů. Na druhou stranu takový bourec morušový je naopak užitečný. Je to domestikovaný druh motýla, který ke svému životu potřebuje pomoc člověka. Z vláken jeho zámotků se získává surové hedvábí.
Motýlí křídla jsou průhledná
Věděli jste, že křídla motýlů pokrývají tisíce šupinek, které odrážejí světlo v různých barvách? Pod šupinami pak najdete chitinovou vrstvu, jež je tak tenká, že je skrze ní vidět. Se vzrůstajícím stářím motýla šupinky odpadávají z křídel a obnažují se průhledná místa na nich.
Nohy motýla slouží k ochutnávání potravy
Zajímavé je, že na nohou má motýl chuťové receptory. Když přistane na nějaké rostlině, bubnuje svýma nohama na listy tak dlouho, až rostlina pustí šťávu. Na zadní straně nohou má motýl ostny s chemoreceptory, které mu pomáhají najít tu správnou rostlinu k nakladení vajec. Pomocí nich detektuje chemické složení šťávy, a když sezná, že je to ono, tak vajíčka na rostlinu naklade.
Motýli se živí pouze tekutinami
Žádný motýl vám nesní pevnou stravu. Jeho trávicí ústrojí je přizpůsobeno k přijímání pouze tekutin, především nektaru. Jejich sosák funguje jako brčko na pití. Pod bradou je stočený tak dlouho, až motýl najde něco dobrého na zub, respektive právě na sosák. Ten se pak rozvine a s jeho pomocí motýl tekutiny pozře.
Motýl nepohrdne ani vodou z kaluže
Chtělo by se říct, když motýl konzumuje pouze tekutou stravu, že už nepotřebuje pít vodu. Omyl. I on musí tělu dodávat potřebné minerály a ty nemusejí být všechny obsažené v nektaru. Proto si občas motýl usrkne vody i z bahnem zakalené kaluže.
Když je motýlům chladno, nelétají
Motýli jsou studenokrevní živočichové, tudíž svou tělesnou teplotu nedokážou regulovat. Proto má teplota vzduchu v jejich okolí vliv na jejich schopnost vůbec fungovat. Když je venku chladno, motýly moc létat neuvidíte. Ideální teplota těla motýlů je 29,4 °C. Je to zároveň i teplota vzduchu. V pohodě létají v rozmezí teplot mezi 26 až 37 °C. Pokud ale teplota vzduchu klesne pod 12 °C, motýli znehybní. To je pro ně nebezpečné, protože pak se nejsou schopni bránit predátorům. Prostě jim neutečou. V chladnější dny se motýli rádi vyhřívají na slunci.
Motýli se živí pouze tekutinami
Žádný motýl vám nesní pevnou stravu. Jeho trávicí ústrojí je přizpůsobeno k přijímání pouze tekutin, především nektaru. Jejich sosák funguje jako brčko na pití. Pod bradou je stočený tak dlouho, až motýl najde něco dobrého na zub, respektive právě na sosák. Ten se pak rozvine a s jeho pomocí motýl tekutiny pozře.
Motýl nepohrdne ani vodou z kaluže
Chtělo by se říct, když motýl konzumuje pouze tekutou stravu, že už nepotřebuje pít vodu. Omyl. I on musí tělu dodávat potřebné minerály a ty nemusejí být všechny obsažené v nektaru. Proto si občas motýl usrkne vody i z bahnem zakalené kaluže.
Když je motýlům chladno, nelétají
Motýli jsou studenokrevní živočichové, tudíž svou tělesnou teplotu nedokážou regulovat. Proto má teplota vzduchu v jejich okolí vliv na jejich schopnost vůbec fungovat. Když je venku chladno, motýly moc létat neuvidíte. Ideální teplota těla motýlů je 29,4 °C. Je to zároveň i teplota vzduchu. V pohodě létají v rozmezí teplot mezi 26 až 37 °C. Pokud ale teplota vzduchu klesne pod 12 °C, motýli znehybní. To je pro ně nebezpečné, protože pak se nejsou schopni bránit predátorům. Prostě jim neutečou. V chladnější dny se motýli rádi vyhřívají na slunci.
Čerstvě vylíhlý motýl neumí létat
Pokud byste se dívali na líhnutí motýla z kukly, viděli byste, že se z ní vysouká se scvrklými křídly. Žádná krása na pohled to tedy není. V této fázi motýl ještě létat nemůže. Nejprve musí křídla na létání patřičně připravit. Okamžitě po vylíhnutí začne pumpovat svou tělesnou tekutinu do křídel, aby se pěkně rozprostřela. Jakmile dosáhnou správné velikosti, motýl ještě několik hodin odpočívá. Během této doby jeho tělo schne a tvrdne. Teprve pak se může vydat na svůj první let po světě.
Motýl nevidí moc dobře do dálky
Do vidění do dálky by motýl potřeboval brýle, je totiž krátkozraký. Nejlépe vidí do vzdálenosti 3 metrů, pak je to s jeho zrakem horší a horší. Na druhou stranu ale dokáže rozlišovat ultrafialové barvy, které my lidé nevidíme.
Jak se motýli brání před predátory
Přežít ve volné přírodě znamená pro živočichy se ubránit před jejich predátory. Umějí to i motýli a naučili se jim účinně vyhýbat. Používají kamufláž, díky níž jsou pro své nepřátele téměř neviditelní. Nebo naopak se jim predátoři vyhýbají díky jejich výrazným barvám na křídlech v duchu, co je barevné, to je jedovaté.
Zdroj: throughtco.com
Náhledové foto:| Pixabay
Komentáře
Okomentovat