Italské Benátky mohou děkovat za svůj vznik stěhování národů

Benátky jsou považovány za jedno z nejromantičtějších měst na světě. Samozřejmě si musíte odmyslet davy turistů, a pak to možná bude pravda. Nejspíš je romantické se nechat vozit gondoliérem na gondole po Velkém kanále a pozorovat život a ruch v okolí a historické budovy, které kanál lemují. Historie osídlení tohoto místa sahá někam do pátého století a je spojena se obdobím, které nazýváme stěhování národů. Jak město Benátky vlastně vzniklo?

Když se národy stěhovaly

Stěhování národů poměrně hodně zamíchalo mapou Evropy, na níž doposud měla dominantní postavení Římská říše. Jeho výsledkem byl zánik západořímské říše, konec starověku a začátek raného středověku a vznik nových státních útvarů. Nájezdy Hunů, Gótů a Langobardů postihly i obyvatele římských měst Aquileia, Concordia a Altino okolo Jaderského zálivu severně od ústí řeky Brenty a západně od ústí řeky Isonzo.

Aby si uchránili své životy, uchýlili se mezi bažinaté ostrůvky laguny. Na nich našli útočiště a svůj nový domov. Založili zde malé osady s domy na kůlech, postupně vybudovali síť kanálů a místa pro brod mezi jednotlivými ostrovy, kterých tu bylo na 127. Tito první obyvatelé benátské laguny se živili především jako lodníci, rybáři a sběrači soli. Díky bažinám a stojaté vodě byli zde Benátčani chráněni před případnými výboji nepřátel. Přesvědčil se o tom i syn franského krále Karla Velikého, který si chtěl Benátky podrobit, ale nepovedlo se mu to.

Benátky pod ochranou Byzancie

V roce 555 Benátky dobyl generál Narses, jenž byl společně s generálem Belisariem významným vojevůdcem východořímského císaře Justiniána I. Zasloužili se o znovudobytí území zaniklé západořímské říše. Pod ochranou Byzantské říše byly Benátky jako její základna administrativně řízeny ravennským exarchou, a to až do roku 697, kdy byl jmenován první benátský dóže, Paolo Lucio Anafesto. Ten se tak stal voleným úředníkem nad celou lagunou, jež Benátky obklopovala.

Podle některých zdrojů byl Paolo Lucio Anafesto ve skutečnosti exarcha Pavel, protože existence Anafesta nepotvrzuje žádný zdroj před 11. stoletím. S Byzancí měly Benátky poměrně dobré vztahy, které zaručily rozvoj námořní a obchodní dopravy. Bohatly především na prodeji otroků zakoupených v jižní a severní Africe.

Zlatý věk Benátek pak odstartovala čtvrtá křižácká výprava v roce 1204, během níž byl dobyt Konstantinopol a Benátčani obsadili obchodní oblasti měst Sýrie, Palestiny, Kréty a Kypru. Ovládly tak Středozemní moře. Představitelem zlatého věku Benátek byla od roku 1284 ražba zlatého dukátu s vyobrazením Ježíše Krista a svatého Marka, který společně s florentskými florény (vyobrazení svatého Jana a lilie) po dlouhá tři století patřil mezi nejvýznamnější mince světa.

Benátky a republika

Benátští patriarchové se snažili zabránit tomu, aby měl dóže absolutní moc. V roce 1177 byla proto jeho funkce doplněna Velkou radou, již tvořili členové voleni z řad benátských šlechtických rodů. Dále byla vytvořena Menší rada se šesti přísedícími dóžete a Rada čtyřiceti, což byla obdoba Nejvyššího soudu. V roce 1223 se tyto instituce sloučily do Signorie, kterou tvořili dóže, rada menších a tři členové rady čtyřiceti. Signorie byla ústředním orgánem Benátské republiky. Vývoj organizace vlády v republice ale stále pokračoval.

V roce 1229 vznikl senát, složený ze šedesáti členů volených Velkou radou. Ten rozhodoval o zahraniční politice a měl na starosti volbu velvyslanců. O téměř sto let později, v roce 1310 byla založena Rada deseti, něco jako policejní sbor, která brzy získala moc. Dá se říct, že funkce dóžete byla čistě institucionální a že skutečnou moc vykonávala Velká rada. Od roku 1297 do ní nebyli členové voleni, ale funkce se dědila – v Benátkách tedy vládla oligarchie rodinného původu.

Maximálního rozkvětu dosáhly Benátky v 15. století

Žilo zde na 200 tisíc obyvatel, město bylo centrem světového obchodu a také největším přístavem na světě. Byly zde postaveny honosné a luxusní paláce patriarchů, a to zejména podél Velkého kanálu. Už ve 12. století bylo vytvořeno náměstí svatého Marka jako nejreprezentativnější část Benátek, kde se nachází Dóžecí palác, bazilika svatého Marka a sloup svatého Marka (patrona Benátek). Benátská architektura v sobě často nesla prvky byzantského stylu.

Náhledové foto: Pixabay